Hned na úvod soutěže nás postihuje personální nouze! Z 18-ti hráčů zapsaných na soupisce se může (je ochotno) dostavit pouze 5! Mildu, Folťíka, Petra, Tlukína a Lukáše naštěstí doplní na rychlo povolaní a včas na soupisku dopsaní Hagi a Pišta Husar, který debutuje v našem dresu. Utkání nezačínáme vůbec zle, velké příležitosti mají Petr a zejména dorážející Tlukíno, jehož však skvěle vychytal Zdeněk Tesař. Střeleckou smůlu i nemohoucnost nakonec protrhne Péťa Lukosz – 1:0. Zlomovými okamžiky zápasu jsou poslední vteřiny první půle. Folťík má míč na kopačce a místo jednoduchého odkopu do zámezí, jenž by ukončil první poločas, volí vysokou přihrávku. Pokus o lob se mu opravdu nevydařil a Blues Devils z rychlého výpadu střílejí branku snad v poslední vteřině – 1:1. Druhá půle je už pak zcela v režii našeho protivníka! Při pohledu na konečný výsledek lze jen stěží uvěřit, že po pár minutách jsme mohli vést klidně 3:0…

Jediným světlým okamžikem prvního poločasu byla premiérová branka s vervou hrajícího, takřka 52 letého, Pišty Husara. Tomu odpovídal i výsledek… Druhá půle už z naší strany snesla jakési kritéria a zaslouženě jsme ji i vyhráli. Celkově to ovšem na zvrat ve vývoji utkání nestačilo a Ambra si zisk tří bodů zkušeně pohlídala.

V utkání s naším tréninkovým partnerem si počínáme dost opatrně, základem je zodpovědná defenzíva. Tygři se snaží tvořit hru, my spíše spoléháme na protiútoky. Vedení se ujímáme po Lukášově střele bodlem, který si našel odražený míč a s jistou falší ho poslal přesně k levé tyči – 1:0. Razítkem pak na poněkud upachtěnou výhru byl až Petrův gól na 2:0. Tři body se počítají, ale chyběla tomu lehkost. Upracované vítězství.

Základ týmu FK Klasik tvoří kluci z Lokomotivy Louky a na postu gólmana mají v tomto utkání Martina Pastornického, profesionálního fotbalového brankáře! Výzva pro nás všechny! Úvod zápasu se nám mimořádně povedl. Pastornický se snaží být vysoko, hodně hraje nohama, chce akce rozehrávat. To ovšem sebou nese i určité riziko, že? Využije toho Lukáš, výborným napadáním uzme na půlce Pastornickému míč a po krátké kličce střílí po zemi do prázdného zařízení – 1:0. Za pár okamžiků dostane nastartovaný Nikola průnikovou přihrávku a od poloviny hřiště se řítí sám na osamoceného strážce svatyně. S notnou dávkou štěstí procedí míč skrze jeho nohy – 2:0! Lepší začátek jsme si snad ani nemohli přát! Bohužel, z naší strany to bylo všechno. Náš výkon šel už jenom z kopce. Díky hloupím chybám bylo do půle srovnáno a v druhé části hry nám řemen spadl už úplně… Hořká porážka, ale vinit z ní můžeme jenom sami sebe. Kdo však zaslouží pochvalu, je Milan. Několikrát se skutečně vyznamenal skvělými robinsonádami proti pumelicím, jež až z půlící čáry vysílal na jeho bránu Pastornický. I on sám sportovním gestem ocenil Milanovi zákroky.

Neuvěřitelně zpackané utkání! Kdo to utkání nehrál, nebo ho neviděl, tak nebude věřit, ale jednoznačně jsme měli vyhrát a minimálně několika brankovým rozdílem! Protivník nastoupil pouze v sestavě 4 + 1 a neměl tak možnost střídat. Hrál proto opatrně, pomalu, šetřil síly a snažil se navodit atmosféru pouťového zápasu, ve kterém vlastně o nic nejde. A my jsme se z počátku, zcela nepochopitelně, tomuto rázu přizpůsobili. Když už se nám podařilo dostat výkon do náležitých otáček, zradila nás naše věčná slabost, špatná produktivita. Navíc tradičně skvělý brankář Tesař i trocha té smůly (zejména nechytatelné Lukášovo bodlo země – vzduch, které se od spojnice břevna a tyče odrazilo před brankovou čáru) hráli proti nám. A když už jsme si navzdory tomu všemu vybudovali dvoubrankové vedení, dokázali jsme ho v samotném závěru ztratit! Prostě zoufalství…

Konečný rezultát je kombinací kvality soupeře a naší frustrace z konce předchozího duelu. Není však pro to jediné slovo omluvy! Pravda vždy leží na hřišti a tohle je jednoznačná OSTUDA!!!

Náš druhý vzájemný mač měl už poněkud jednoznačnější průběh a byli jsme to my, kdo držel otěže utkání ve svých rukou. Za zmínku stojí dvě události. Je to vlastní gól Tygrů, kdy hráč rozehrávající kop z autu si nevšimnul, že gólman Hruška stojí mimo branku a poslal tak míč do prázdné vlastní kasy… A za druhé pak premiérový zásah Vojtěcha Szalbota! Po Lukášově příhře poslal balón s odrazem od obou (!!!) tyčí přesně do místa určení.

Před začátkem utkání se mohlo zdát, že Výměník by mohl být oslaben neúčastí brankáře Taussiga, za něhož zaskakoval útočník Zahatlan. Úvod duelu se nám vydařil, ujali jsme se vedení brankou Jirky Litomyského. Následně však Výměník i díky našemu nedůrazu a zbytečným chybám otočil stav na 1:3. Jiskru naděje jsme vykřesali v posledních vteřinách první půle, kdy po rozehraném autu předložil Renda Navrátil míč Jirkovi Litomyskému před prázdnou bránu a ten ze dvou kroků nezadržitelně napnul síť – 2:3. Tento impuls jsme pak dokázali využít i ve vyrovnávací trefu, to když nepřesnou střelu Vojty Szalbota usměrnil za Zahatlanova záda Lukáš – 3:3! Tím ovšem naše krátké vzepětí skončilo. Soupeř nám nadělil 5 branek a Vojta už jenom kosmeticky upravil konečnou podobu výsledku…

Co k tomu zápasu říci? Protivník si s námi dělal, co chtěl a my jsme se bez odporu nechali rozebrat jako staré kolo! Nezbývá mi než se opakovat (viz QR 0:9 Ambra), je to naše OSTUDA, pánové!!!

Podoba konečné tabulky po základní části měla za následek, že hned ve čtvrtfinále nás opět čekal tým FK Klasik! Prvním klíčem k úspěchu bylo, že se nás sešel dostatečný počet (celkem 10 kusů). Naopak náš sok má pouze 6 hráčů do pole, čili 1 na střídání! Tuto nevýhodu se snaží kompenzovat vysokým postavením gólmana Hekeleho a jeho zapojením do rozehrávky. Přináší jim to úspěch. Daří se jim držet míč, dobře kombinují, ba dokonce po rozehraném přímém kopu střílí právě Pavel Hekele jejich vedoucí branku – 0:1! Z naší strany není první půle příliš vydařená. Zároveň víme, že není žádný důvod k nervozitě, poněvadž 20 minut druhé půle nám skýtá dostatečný časový prostor s tím něco udělat. Ani druhá inkasovaná branka nevnáší do našich řad neklid či paniku. Pořád se držíme toho, že času na zvrat máme neustále dost. A pak to konečně přišlo! Jirka Tluk svým pověstným důrazem vypíchnul merunu, kterou neměl brankář ještě pevně v rukou, a dostal ji do zařízení – 1:2! Naše odhodlání tím dostalo další impuls. Zhruba 5 minut před koncem zápasu jsme se dočkali. Niki Miškovič našel přesnou přihrávkou Michala Jakubce a ten sám před gólmanem nezaváhal, umístěnou placírkou k levé tyči srovnal stav – 2:2! Ve zbývajícím čase už ani jeden tým nechtěl jít do zbytečného rizika a o postupujícím tak rozhodne penaltový rozstřel. Milan, který má v play off na rukávu kapitánskou pásku, neboť zrovna slaví svátek, vyhrává los. Budeme proto kopat jako první. Volba je hned jasná, půjde Renda Navrátil náš penaltový specialista. Ani tentokrát nezklamal a s přehledem proměnil – 1:0. Soupeř v zápětí srovnává. Druhým v pořadí je levák Majkl Konderla. Utažená rána placírkou k pravé tyči značí naše vedení – 2:1. Za pár vteřin je ale srovnáno – 2:2. Jako třetí z nás jde Folťík a ani on se nemýlí – 3:2. Ale i protivník je ve třetí sérii úspěšný a tak základní část rozstřelu končí smírně – 3:3. Nyní to už bude kdo z koho až do rozhodnutí. Kdo půjde kopat jako čtvrtý? Mladé pušky Niki a Vojta se úplně necítí, matador Lito rovněž tak! Míč si tudíž na penaltový puntík staví Lukáš. Jeho střela jde k levé tyči, gólman se kácí k pravé – 4:3. I borec FK Klasik je ale úspěšný – 4:4. Jirka Litomyský chápe, že není úniku a jde na věc. Stáli při něm asi všichni svatí! Navzdory tomu, že si gólman Hekele na míč sáhnul, procedil jej Jirka za jeho záda – 5:4. Uff…! Bohužel, soupeř kontruje – 5:5. A kdo teď? Odvahu v sobě, po Lukášově výzvě, našel 17 -ti letý Niki Miškovič, čerstvý vítěz divize mladšího dorostu v dresu MFK. Těžkou chvíli ustál – 6:5! A pak už přišla Milanova velká chvíle! Podařilo se mu vystihnout směr ne zrovna přesně mířené střely a nohama míč vykopnul! Postupujeme do semifinále!!! Tak tohle byl play off zápas v celé svojí kráse.

Jednoznačný vítěz základní části, sok, kterého jsme dokázali v historii sedmi vzájemných bitev vyřazovací fáze LKP porazit pouze jednou (legendární čtvrtfinále v roce 2014)! Pro Výměník to bude první zápas, poněvadž díky prvenství po základní části je nasazen přímo do semifinále. Přestože máme v nohách náročné čtvrtfinále, postupová euforie nás naplňuje chutí a odhodláním. Je nás dost a jdeme se porvat o finále. Soupeř aplikuje svoji typickou hru plnou vířivého pohybu a rychlé kombinace. My hrajeme z bloku a zodpovědně bráníme. Navzdory tomu inkasujeme jako první. Hráč Výměníku poslal přihrávku za obranu, Lukáš se ji snažil na dlouhou nohu zastavit, ale k jeho smůle se míč odrazil k nabíhajícímu útočníkovi a ten už neměl z blízka problém – 0:1. Do konce první části hry končí v našem zařízení ještě jeden míč. Z kraje druhé půle je stav zápasu už 0:3! Prudká střela z pravého křídla zapadá, navzdory Milanovu zásahu dlaní, přesně na zadní tyč. Plamínek naděje zažehne Tlukíno, snižuje na – 1:3. Bohužel, Výměník sází 4 gól, avšak zároveň nabývá dojmu, že je rozhodnuto. Něco málo poleví, ztratí koncentraci. A my toho bleskově využijeme. Nejdříve skóruje Niki Miškovič, pak opět Tlukíno. Rázem je to 3:4! Cítíme šanci, víme, že jedeme na vlně. Vyrovnání visí ve vzduchu. Lukáš kope roh, čechrá míč před bránu. Majkl Konderla si nabíhá, šroubuje se do výšky a hlavičkou nezadržitelně střílí. K naší smůle jde balón o pověstný chloupek těsně mimo kolem pravé tyče jinak bezmocného Taussiga. Za chvíli jsme vyrovnání ještě blíž. Jirka Litomyský si naskakuje na centr z levé strany a hlavou posílá merunu do spodní části břevna, od níž se odráží několik málo centimetrů před brankovou čáru. To snad není pravda! Kalich hořkosti jsme nuceni si vypít do dna, protože z následného rychlého protiútoku padá do naší kasy zlomová branka – 3:5.

Přestože jsme si před začátkem zápasu říkali, že jde pořád o „bednu“, nebylo to od samotného počátku ono. Poločasový i konečný výsledek je výmluvný a odpovídá našemu výkonu a dění na hřišti! I Lukáš, bažící po stém gólu, musel zkousnout, když se v poslední minutě jeho utěšená rána nártem odrazila od pravé tyče zpět do pole… Celkově vzato je konečné 4. místo pěkným i úspěšným výsledkem, avšak nelze se zbavit pocitu, že při troše toho “štěstíčka“ jsme to finále letos hrát mohli…