Okolnosti nám od samotného začátku nebyly úplně příznivě nakloněny. Bohužel, na boje v play off se nás sešlo pouze 6 hráčů do pole! Znamenalo to tak jenom jednoho borce na střídání! Na Tygry jsme si i tak oprávněně věřili, neboť zápas ve skupině jsme celkem s přehledem vyhráli. Bylo nám ovšem jasné, že větší hřiště bude vyhovovat mladým a rychlým hráčům soupeře. Navíc v bráně stál zkušený gólman Hruška.

Průběh první půle nás zle zaskočil! Inkasovali jsme dva góly, herně nám to vůbec nešlo a v podstatě jsme pořádně nevystřelili na zařízení. Přesto jsme v pauze nepropadali ani panice či skepsi a byli jsme odhodlaní utkání ve druhém poločasu zvrátit.

Čas ovšem zvolna plynul a kontaktní gól nepřicházel. A co víc, za Milanova záda zapadnul třetí míč – 0:3!!! Tento gól jde na vrub Lukáše, který promeškal včasné odehrání míče a byl o něj připraven dravým hráčem protivníka.

Nyní už byla situace kritická a realita brzkého konce nabývala pevných obrysů. Náš zplihlý prapor však záhy pozvednul Michal Konderla! Utěšenou ranou přímo z výkopu uklidil balón nezadržitelně do brány – 1:3! Vlilo nám to novou krev do našich žil.

Vzápětí na to zametl merunu do sítě Jirka Tluk a bylo to rázem pouze o gól – 2:3! Tygři poněkud znejistěli a my jsme přebrali otěže zápasu.

Naše mimořádné vzepětí korunoval Petr Lukosz, jenž prolétl středem hřiště a vyrovnal na ještě před chvílí stěží uvěřitelných – 3:3!!! Skepsi nahradila euforie a soupeř byl jako boxer po těžkém K.O.! Nicméně svoji situaci ustál, další branku jsme už dát nedokázali. O postupujícím tak rozhodne penaltový rozstřel.

Kopeme první a zkušený matador Renda Navrátil je neomylný – 1:0. Tygři srovnávají na 1:1. Jako druhý v pořadí si staví míč na penaltový puntík Petr Lukosz a i on je úspěšný – 2:1. Soupeř kontruje – 2:2. Základní sérii z naší strany uzavírá Michal Konderla a rovněž proměnil – 3:2. Za Tygry kope kapitán Slavko Keleman a kope přesně – 3:3.

Teď už to bude kdo z koho! Vždy po jednom střelci až do rozhodnutí. Zodpovědnost padá na bedra Jirky Litomyského. On situaci zvládá, vedeme – 4:3. U protivníka si bere míč už jednou úspěšný střelec. Tentokrát pálí prudce do středu branky, avšak Milan vyráží míč nohama – 4:3!!! Postupujeme do semifinále!!!

Po nezapomenutelném průběhu jsme my ti šťastnější a Tygři nevěřícně kroutí hlavami nad pro ně nepochopitelně ztraceným utkáním.

Favoritem bitvy o finále je rozhodně tým Výměníku, vítěz základní části Letního poháru. Po fantastickém čtvrtfinálovém obratu jsme však připraveni bojovat a neprodat naši kůži lacino. S ohledem na náš omezený počet sázíme na zodpovědnou a poctivou defenzívu. První půle nám vychází naprosto podle našich představ. Dobře bráníme, stačíme soupeři pohybem, nepouštíme jej do vyložených příležitostí. Ba co víc, Petr Lukosz využívá svoji šanci a tvrdou ranou překonává gólmana Taussiga. V poločase vedeme 1:0! Jsme 15. minut od vysněného postupu do finále. Zároveň ale všichni víme, že to bude nesmírně náročných 15. minut. Soupeř je zatím v relativním klidu, věří ve své schopnosti a dovednosti.

Možná klíčový okamžik celého zápasu přichází z kraje druhé části hry. Péťa Lukosz se řítí z levé strany na osamoceného brankáře Taussiga a navíc mu zprava nabíhá nikým nekrytý Jirka Tluk. To je 100% branková příležitost, která musí být využita! Petr bere zodpovědnost na sebe a sází na dělovou ránu. K Petrově i naší smůle ji však strážce svatyně Výměníku kryje! Být to 2:0, tak věřím… No nic, to je už jenom kdyby…

Vzápětí inkasujeme vyrovnávací branku. Protivník se dostává na koně a přebírá otěže střetnutí. Výsledkem této převahy jsou další míče za Milanovými zády. V plné nahotě se projevuje, že nás je málo. Zápas je rozhodnut a nic na tom nemění branka Rendy Navrátila, ani tutovka Michala Konderly, jenž nedokázal po rohu poslat hlavou míč do místa určení.

Postup do finále nám zůstal zapovězen, budeme hrát aspoň o bronzový stupínek.

Náš sok v boji o třetí místo má už před úvodním hvizdem jednu zásadní výhodu, disponuje totiž osmi až deseti hráči do pole. A nejen to, má i velice solidní fotbalovou kvalitu. Což se záhy projeví.

Stručně řečeno, celé utkání taháme za kratší konec provazu. Nelze říci, že by nám scházela chuť nebo bojovnost. Dění na hřišti i výsledek je pouze odrazem reality a rozložení sil. Dvakrát se nám podaří dotáhnout na rozdíl dvou branek, ale to je v danou chvíli naše maximum. Možná ještě pár náznaků šancí…

Ambra po zásluze vítězí a na nás tak opět po dvou letech zbývá ta nevděčná čtvrtá příčka, stejně jako po základní části.

A to je na naše poměry a s ohledem na okolnost, že celý Pohár jsme odehráli jenom v sedmi lidech, rozhodně úspěšný výsledek!